Odliv 1956-1960
V historii jsou údobí, o kterých se píše dobře a poměrně rychle. Jsou to období bezproblémová a jednoznačně kladná. Mezi takovou patřila ta, jimž byly věnovány předcházející řádky. Další část historie mne staví před složitější problém: nepůjde v něm o jednoznačný obraz. Zamýšlím se nad svou možnou mírou objektivity, nerad bych se dopustil zjednodušení. S odstupem let dovede být každý chytrý. Hodnověrných svědků ubylo, přede mnou leží jenom zápisky, novinové výstřižky, zažloutlé fotografie, potrhané plakáty a programy. Jistá moje zkušenost mi umožňuje ledacos vyčíst i mezi řádky a tak se snad přiblížím skutečnosti.
Pro zmíněnou etapu jsou charakteristické tyto jevy:
- Nedůvěra tehdejšího režimu k jakýmkoliv aktivitám. Divadelní soubor ztrácel samostatnost a řídí jej nově vzniklá Osvětová beseda, pozdější Kulturní a společenské středisko. Představitel OB si písemně diktuje měsíční kontroly hospodářské a ideové činnosti. Soubor si stěžuje, že jeho práce je narušována a ztrpčována OB. Omezení volnosti bylo možná jedním z důvodů odchodu mnoha členů.
- 2. V souboru nyní pracuje 23 divadelníků /původně až 80/. Kolektiv se vzdává názvu Lucerna a přijímá označení Divadelní soubor Osvětové besedy.
- 3. Usilovně se plánuje. Předem jsou určeny termíny premiér, režiséři a účast na přehlídkách a soutěžích. Bylo rozhodnuto, že se nastudují hry Hledač světla, Moje teta – tvoje teta, Stříbrná studánka, Babička, Zapadlí vlastenci, Muži nestárnou, Sto dukátů za Juana, Pražský flamendr, Zuzana Vojířová, Stará historie, Jana, Přijímací den, Maryša, Návštěva nepřichází a Ztřeštěná neděle. Za pětiletí se však inscenoval jen Janovského Hledač světla, Maryša bratří Mrštíků, hudební komedie Sto dukátů za Juana autorů Dvořáka a Petra, Stanislavova Návštěva nepřichází a Katajevova Ztřeštěná neděle.
- 4. Každoročně se uskuteční pět až šest představení. Velmi časté bylo přeobsazování rolí, odráželo obměňování souboru. Novými členy se stávají herci z místního souboru baráčníků. Nedávala-li se komedie, přicházelo do divadla průměrně třicet diváků.
- 5. O co všednější byl život umělecký, o to rušnější bylo dění uvnitř souboru. Působení mnohých příchozích se vyznačuje krátkodobostí. Nejčastějšími předměty kritiky výboru, v jehož čele stál nepřetržitě F. Říha, byla špatná docházka na zkoušky, intrikaření a podrývání autority režisérů. Vyhlašují se nežádoucí osoby, padly i návrhy na rozpuštění souboru.
- 6. Závěr dobrý – všechno dobré. Stabilní jádro souboru neodradily ani horší časy. Vešlo ve známost, s kým je možno počítat za všech okolností, přikročilo se ke studiu veselejšího repertoáru a přestala se inscenovat „velká plátna“, tj. hry s velkým množstvím postav. Přízeň diváků se navrací – komedie Sto dukátů za Juana /režie R. Vinš/, Návštěva nepřichází /F. Zlický/ a Ztřeštěná neděle /O. Zajíc/ mívají slušnou návštěvu. K nejzaměstnanějšímu herci souboru Františku Říhovi, který má na kontě přes sto představení, se aktivitou připojují F. Zlický, F. Janka, G. Kohútová, M. Nosková, R. Novák, J. Laňka, L. Kopkáňová a V. Říhová. Na prknech, která znamenají svět, začínají působit Zajícovi, B. Brožek, A. Říhová a vrací se V. Avratová, s nimiž je spjata další historie souboru.
Jiří CINGROŠ